Medailon hudebního skladatele

Josef NEŠVERA

  český varhaník a skladatel

• narozen 24. 10. 1842 (Praskolesy)
• zemřel 12. 4. 1914 (Olomouc)

Hudební základy získal u svého otce, Františka Nešvery, který byl učitelem a varhaníkem. V Praze vystudoval střední školu a učitelský ústav. Vedle toho byl ve hře na klavír a varhany soukromým žákem ředitele Varhanické škole v Praze Josefa Krejčího. Skladbu a hudební teorii se učil u Josefa Förstera a Františka Blažka. Po absolvování školy byl krátce učitelem v Litni a v Hořovicích.

V roce 1868 se vzdal učitelského povolání a stal se ředitelem kůru v kostele svatého Jakuba v Berouně. V Berouně spolupracoval s houslistou Václavem Koptou, se kterým koncertoval v českých městech. Spřátelil se i s Bedřichem Smetanou. V Berouně také vznikly jeho první skladby.

V roce 1878 byl jmenován ředitelem kůru katedrály sv. Ducha v Hradci Králové a učitelem zpěvu v biskupském semináři. V roce 1878 přesídlil do Olomouce, kde v ystřídal Pavla Křížkovského ve funkci ředitele kůru katedrály svatého Václava. Byl členem římské akademie pro vědu a umění „Arkadie“. Roku 1912 se stal dopisujícím členem IV. třídy české akademie věd a umění. Byl nositelem rytířského kříže řádu Františka Josefa, či papežského záslužného kříže. V Olomouci je po něm pojmenovaná ulice.

Dílo:

Složil mnoho klavírních či varhanních skladeb. Dále je autorem melodramat, skladeb pro housle, violu nebo violoncello, písní pro jeden hlas aj. Napsal též opery Bratránek (1882), Perdita (1892–93), Lesní vzduch (1896), Černokněžník (Radhošť, 1903–1905) a Meerweib. Těžištěm jeho díla je však chrámová hudba. Napsal několik desítek mší, 5 requiem a mnoho drobnějších duchovních skladeb. Živé jsou např České pašije op. 15. Vrcholným Nešverovým dílem je oratorium De profundis (žalm 129) op. 49, které bylo uvedeno i v Brně, Vídni a na Bridlingtonském festivalu v Londýně.

Text medailonů připravuje RNDr. Jana Beránková.