Náš úřední název je Římskokatolická farnost u kostela Nanebevzetí Panny Marie.
Jsme křesťanským společenstvím, které je začleněné do struktury katolické církve. Máme své kněze - duchovní správce, svůj kostel a farní budovu se společenským sálem a bytem pro kněze.
Působíme v Brně na území (viz seznam ulic), které je podobně jako jiné farnosti nejmenším správním celkem katolické církve. Jsme součástí brněnského děkanátu a ten je zase částí brněnské diecéze.
Jsme společenstvím, které je zcela závislé na Pánu Ježíši. Bez něho bychom byli jen nesourodou skupinou mladých a starých, zdravých a nemocných lidí s různými zájmy a životními cíli, odsouzených po pár letech pozemského života „vyklidit pozice“ a zmizet v propadlišti dějin. Byli bychom jakousi podivnou bláznivou organizací, lidmi, kteří si na cosi hrají a žijí mimo realitu.
Jenže my jsme obdarováni něčím nesmírně cenným, co z venku není na první pohled vidět a co se musí zažít. Je to Pán Ježíš Kristus, živý a osobně přítomný mezi námi v eucharistii, v Božím slově a ve společenství církve. Proměňuje náš nedokonalý, sobecký a chybami naplněný život. Dává mu smysl, rozmnožuje pocit štěstí tím, že vnímáme Boží přítomnosti v každodenních situacích. Dělá život snesitelný i za velmi těžkých okolností, při nichž bychom se jinak vzdali nebo propadli strachu a zoufalství.
Díky Ježíšovi máme naději na jinou budoucnost. On nás může a chce převést do nového života, který nemá konce a je naplněn nepopsatelnou radostí, protože je prožíván v jeho blízkosti. On za nás zaplatil vysokou cenu aby vymazal naše selhání a vymanil nás tak z moci smrti, kterou svým zlým jednáním přivoláváme.
Ne, určitě nejsme dokonalí, i když se hlásíme k Ježíšovi – Božímu synovi. Nemáme patent na rozum ani na řešení všech životních situací. I my se tu a tam ptáme proč se to či ono stalo. I nám se Bůh někdy skrývá a musíme ho volat a hledat. Také býváme občas smutní a skleslí, jak se to stává jiným lidem. Musíme dělat různá rozhodnutí a ne vždy se rozhodujeme správně.
Ale s Ježíšem a ve společenství to vše má jiný rozměr a hodnotu. On je naší oporou. Proto se scházíme na bohoslužbách. Proto se za sebe navzájem modlíme a pomáháme si. Proto existuje naše farnost - abychom BYLI SPOLU A S NÍM. A také abychom O NĚM SVĚDČILI druhým, kteří ho zatím nepoznali, nemají s ním zkušenost a nevědí o co přicházejí.